

Lisap’ónge!
-Ónge!
-Lisap’ónge
-Ónge
-Bayímbóka boyamba lisapo eee !!! -Eeeeeee
Ezaláká. na. eleko yↄ́kↄ́, moyi na longembó bazaláká baníngá. Bǒngó lokola bandeko, balingánáká míngi. Bangó míbale bazalákí, elↄ́kↄ longembó akolía, moyi mpé akolía yangó. Sↄ́kí mↄ́kↄ́ azwí likambo moníngá akokԑndԑ mbángu kotála monínga wa yě mpó ya koyéba likambo níni eleki epái na yě. Sↄ́kí mpé kosálisa yě, ásálisa yě. Kasi eyéi kokóma mokↄlↄ mↄ́ kↄ́ longembo ayókí nsango te mwǎna wa moníngá wa yě Moyi azáli kobéla. Amilobí: « T̂ԑ nakóki kotíka boye t̂ԑ, nákԑndԑ kotála mwǎna wa moníngá wa ngáí ndéngé azáli kobéla ». Azwí libénga na yě, atíi bankísi na yě oyo atámbolaka na yango. na kati.
Abandí kokԑndԑ, akómí kúná epáí ya Moyi, akútí boye banganga-nkísi batóndání na lopángo ya Moyi bazáli kosálisa mwǎna wâná. Atalí, alobí « ezáli kokoka t̂ԑ! eloko moko ekozanga ! soki natiki boye ,mwana ya moninga na ngai akokufa »
-Lisap’ónge! -Ónge!
́
Abéngí Moyi pԑmbԑni, alobí:


« Moníngá, ndéngé banganga-nkísi bazáli kosálisa mwǎna óyo, balembí bazali kókoka t̂ԑ, bokↄno óyo mwǎna azáli na yángo, ngáí nakosílisa yangó ». Afungolí líbenga na yě, abimisí nkísi alobí: « omóní nkísi óyo, látísa yangó mwǎna, mikↄlↄ míbale. Na sima ya mikↄlↄ míbale mwǎna akobíka ». Esilaki ye koloba boye ,atikeli moninga na ye Moyi nkisi ena pe azongi o mboka na ye .
Na sima wana Moyi mpé azwí nkísi alátísí mwǎna. Elekí káka mikↄlↄ míbale mwǎna mpé abíkí. Moyi asepelí, bato nyↄ́nsↄ mpé basepelí. Sima ya mikolo mibale , Longembo alobí « názónga epái ya moníngá, nákԑndԑ kozwa nkísi mpó mwǎna asíli abikí ».
Kokóma akomakí kúná boye, átúna Moyi: « moníngá, nayei kozwa nkísi na ngai ». Moyi azongisi « Ah, nkísi yangó natiakí bobԑlԑ áwa na ndáko, zelá naínↄ , nakolukela yↄ̌ yango mokↄlↄ mosúsu ».
Longembo andimeli moninga na ye pe azóngí epai na ye . Eleki wana mikolo minei Longembo alobí: « názónga epái ya moníngá na ngái ázóngisela ngai nkísi na ngái. ». Akeí akomí kúná alobi na Moyi : « Moníngá, ngai oyo nayei lisusu, zóngísélá ngáí nkísi napesákí yↄ̌ , mwǎna asíli abikí ».
Moyi atali ye alobí « ah! zelá naínↄ mwa mokԑ , nakolukela yↄ̌ ».
Longembo andimeli lisusu moninga pe azongí ndako na ye.
Ekómí mokↄlↄ ya motoba akeí lisusu epai ya Moyi pe alobi na Moyi : « Pésá ngáí nkísi na ngáí, moninga! Nasalísákí yↄ̌ mpo na mwana abelaki . Sik’oyo ,zóngisela ngáí nkísi na ngáí, mwǎna asíli abikí ».
Moyi alobí: « zelá naínↄ mwa mokԑ, nakolukela yↄ̌ yango ». Longembo azongí, avándí, avándi mwǎna na ye mpe ayéi kokwéya káka na mpási ndéngé mↄ́kↄ́ óyo mwǎna ya Moyi azalákí na yangó.
-Lisap’ónge!
-Ónge!
-Bayímbóka boyambaka lisapo ee -Eeeeeeee
Longembo alobí: « názónga mbángu epáí ya moníngá apésa ngáí nkísi na ngáí mpó násalisa mwǎna. Kokóma akomí kúná, atála boye, Moyi yě wǎna asíli alátakí kitↄ́kↄ, alingí kobima akende kotambola. Ngembo alobí na Moyi : « moníngá, bolímbisi, nayéi epái na yↄ̌ , mwǎna na ngáí abelí káka mpási ndéngé mwǎna na yↄ̌ azalákí na yangó. Bóngó zóngíséla ngáí nkísi wâná, nákԑndԑ mpé kolátísa mwǎna, mwǎna ábika ».
Moyi ayébísí yě ‘te: « ngáí nasíli nalátí kitↄ́kↄ boye, nazáli kobima, bóngó óyébisa ngáí názónga lisúsu mpó na kozuela yↄ̌ nkísi? t̂ԑ ee!!! ».
Moyi abimí káka ndéngé ameséná na lolԑndo na yě nyↄ́sↄ akeí. Longembo azongí azwí nkísi mosúsu asalísí mwǎna kasi ezalákí nkísi wâná t̂ԑ, mpó nkísi óyo ebíkísáka bokↄnↄ wâná, ezáli káka mↄ́kↄ́ . Ámeka boye pamba , tii mwǎna na ye ayeí kokufa . Longembo aleli mpe akundí mwǎna na yě.
Ntángo akundí mwǎna na yě, epesí yě mpási alobí: « likambo óyo Moyi asalí ngáí, ngáí na yě uta lelo bondeko esili libela libela ! ». Mpe mpo na kotalisa yango akini mpe na motema moko komona to kokutana na Moyi.
Yango sↄ́kí amóní ekómí káka Moyi alingí kobima, Longembo amibombi. Akolinga kokutana na ye te . Akozela tii sↄ́kí Moyi akeí akomi mosika tii tango akokota kolala, wana nde longembo abimí.
-Lisap’ónge!
-Ónge!
-Bayímbóka boyambaka lisapo eee -Eeeeeee
Yangó wǎna bomonoko longembo atámbolaka tango Moyi azali naino libanda t̂ԑ. Yě akotambola káka na butú . Mpé ntángo atámbolaka wǎna , atiaka elongi na yě káka na nsé mpó ámↄ́nↄ Moyi t̂ԑ.
Bandeko, súka ya lisoló wana mpé ntína na yango ezalí eboye :
« Moníngá sↄ́kí asalísí yↄ̌ , kozóngisela yě mabe t̂ԑ ».
-
Incendie à Bagira/Bukavu : 100 maisons endommagées, 50 détruites .
– Un important incendie a ravagé le quartier Cahi, dans la commune de Bagira, ce mardi 9 juin 2026, laissant derrière lui d’importants dégâts matériels. Selon un premier…
Catégories de blog
- -swahili
- Action Humanitaire
- Actu rdc -editorial
- actu rdc-avis de deces
- actualite rdc
- actualité rdc
- actualités & brèves internationales
- Actualités-Sud kivu
- Afrique
- Afrique / Politique et sécurité
- Agriculture
- Aide Humanitaire
- Arrêt sur image
- Avis de Recherche
- Carburant
- Climat
- Coopération
- Cuisine -Gastronomie
- Culture-livres-BD-arts-musique-danse-théâtre
- Culture/Musique
- Débat
- Détente -Weekend
- Dialogue
- Diplomatie
- Diplomatie / Relations internationales
- DOSSIER
- Droits humains
- Économie / Société
- Économie → Énergie → Marchés pétroliers
- Economie et Développement
- Economie-développement
- Editorial
- Education /Université
- Elections
- Emploi
- Environnement
- Epidémie d'Ebola
- Fact‑checking
- Faits divers / Société
- Finances
- Gestion publique
- Hommage
- Humanitaire
- Humeur
- Immigration
- Immobilier / Foncier / Logement
- INFRASTRUCTURES
- Jeunesse Magazine
- JUSTICE
- Kikongo
- kiswahili
- L'ESSENTIEL VERT
- La Revue de presse
- LE VIVRE ENSEMBLE
- Lingala
- Mariage et Famille
- Media
- Médias et Paix
- Message de voeux
- météo
- MONDE
- Moyen Orient
- Nations-Unies
- Opinion
- Opinion
- Paix et Sécurité
- People / Stars / Culture
- podcast
- politique
- Politique / Institutions
- Présidentielle
- Recette du jour
- Regards sur l'Histoire
- Réseaux sociaux
- sango ya molongo
- Santé
- Santé maternelle
- Sciences & éducation
- sciences & éducation
- Sécurité
- Sécurité / Urbanisme / Habitat
- Sécurité routière
- Sécurité sanitaire
- Société
- Spiritualité-religion
- Sport-Tennis féminin
- sports
- Sports
- Sports / Football africain
- Sports/Barrage Mondial 2026
- Télécom
- Transports
- Travel
- Urgent
- Vie quotidienne et Services publics
- VOEUX
- Vox Pop
-

Sud-Kivu : Des malades hypertendus confrontés aux crises humanitaires
La crise humanitaire et sécuritaire qui affecte plusieurs zones du territoire de Kabare, au Sud-Kivu, impacte négativement la prise en charge…
-

Nouvelle : LE TRÔNE DE DIEU
——par LEOBANEM « C’est notre histoire. » Kinshasa. Une ville qui ne dort jamais, qui ne pardonne pas non plus. Des…
-

Kalehe : 250 orphelins rescapés des inondations requièrent assistance
Plus de 250 enfants orphelins, rescapés des inondations meurtrières du 4 mai 2023, vivent dans des conditions alarmantes au camp de…
-

Sud-Kivu: La Journée mondiale du vivre-ensemble et la Journée internationale de la paix mobilisent les acteurs communautaires
A l’occasion de la Journée mondiale du vivre-ensemble célébrée le 16 mai, ainsi que de la Journée internationale de la paix,…
-

Santé /Kamanyola : Recrudescence des cas de kwashiorkor chez les enfants
Les structures sanitaires de la cité de Kamanyola, dans le territoire de Walungu au Sud-Kivu, alertent sur la résurgence inquiétante des…
-

La Generation Thalita Koumi Ministry (GTKM) forme des femmes d’impact à Bukavu
La Generation Thalita Koumi Ministry (GTKM) annonce l’organisation d’une grande conférence placée sous le thème : « Identité et estime de…
-

Écologie : Les élèves de Bagira très engagés pour l’environnement
Dans le cadre du programme « Mois Vert », les quatre blocs porteurs de l’initiative Bukavu Ville Verte ont organisé, ce…
-

Sud-Kivu : Reprise discrète du trafic sur la RN5 Bukavu-Uvira
Le mouvement des véhicules recommence progressivement sur la route nationale n°5, sur le tronçon reliant Bukavu à Uvira. Après une période…
-

Sud-Kivu : Dans les territoires ruraux, les journalistes étouffent
Privés d’équipements modernes, confrontés à l’insécurité et abandonnés sans soutien suffisant, les journalistes des zones rurales du Sud-Kivu alertent sur leurs…
-

Sud-Kivu : Plus de 56.320 déplacés sans assistance à Burhale
Plus de 56.320 personnes déplacées vivent actuellement sans assistance humanitaire dans plusieurs villages du groupement de Burhale, en territoire de Walungu,…
About The Author
En savoir plus sur L'ESSENTIEL RDC
Subscribe to get the latest posts sent to your email.









